Archiv autora: najbrt

Obraz Česka a Čechů v cizině (z Falcka II)

SONY DSCJe pravda, že tady na mne Česko se všemi tahanicemi a hloupostmi tolik netlačí, jako kdybych byl doma. Všechny ty zemanoviny, okamuroviny, babišárny a konvičkárny tady nikomu nestojí za to, aby z toho dělal čtenářskou zajímavost. Navíc nemám tak častý a těsný kontakt s českými médii, aby to na mě působilo tak silně, jako když jsem byl blíže. Zdejší, německá, média si nevšimnou ani toho serióznějšího, pokud se to vůbec u nás objeví. V povědomí je Česká republika nanejvýš něčím, co má krásné hlavní město, a pak už není nic, co by nebylo i jinde. Což je škoda, ale zatím v současnosti těžko vymýšlet, co by bylo možné nabídnout Evropě. Stále převládá to všelijaké neumětelství, kterým je diskreditováno leccos dobrého z minulosti.

V posledních dnech ale se objevilo několik zpráv, které mě docela pobavily. První byl výron zklamání premiéra Sobotky, že se pořád nemáme tak jako v Německu a Rakousku, že se nezmenšuje jejich náskok před námi. Druhá, že Čechům přestaly chutnat německé potraviny, i když se kvalitativně nezměnily, ovšem díky EU a imigrantské politice nám přestala chutnat kvalitní strava. Další zprávou byl výsledek průzkumu ze začátku února, jak se vzájemně vidí obyvatelé jednotlivých zemí Unie. Všechny články jsou snadno dohledatelné, je dobré si přečíst, přemýšlet o nich i celých souvislostech, třeba i o zahořklosti komentátorů pod články. Stojí to za to. Celý příspěvek

Raději 40 nezaměstnaných než 40 mrtvých (z Falcka – I.)

SONY DSCTak tohle jsem slyšel z úst pověřence falcké Diakonie pro uprchlíky, pana Schotta. Jako titulek to zní divně, ale má to svůj kontext, který je zajímavě a inspirativně křesťanský.

S panem Reinhardem Schottem jsem se setkal v rámci svého půlročního hostování v partnerské církvi, kterou je Evangelická církev ve Falci. Ústředí má ve Špýru (Speyer). Tady také mám své zázemí a odtud se organizují moje výjezdy do sborů a dalších církevních zařízení, při kterých přibližuji naši reformaci, minulost, kulturu, současnost, ekuménu a vůbec společenskou situaci.

Německo je v uprchlické problematice jinde než naše republika, proto jsem stál o to, aby došlo k setkání s oním pověřencem velice krátce po mém příjezdu do Špýru. Protože mě to hodně zajímá, proč lze v sousedních zemích přistupovat k téže problematice různě. Seznámil mě s daty, souvislostmi, dostali jsme se i na jeho očekávání pro budoucnost. Dneska uvedu jen to, co bylo podstatné pro jeho tezi o nezaměstnaných a mrtvých. Celý příspěvek

„Wir gehören zur reformatorischen Familie“

lk_ruml_joel_01Synodalsenior i.R. Joel Ruml von der Evangelischen Kirche der Böhmischen Brüder in Tschechien ist internationaler Gast der pfälzischen Landeskirche

Speyer (lk). An den Beginn der „Samtenen Revolution“ in der damaligen Tschechoslowakei erinnert sich Joel Ruml ganz genau. Damals, 1989, war der heute 62-Jährige Pfarrer in einer Gemeinde der Evangelischen Kirche der Böhmischen Brüder (EKBB) in Velke Mezirici und erlebte hautnah den Umbruch von einem kommunistischen Regime, das auch über die Kirchen die totale Kontrolle ausübte, zu einem demokratischen Staatsgefüge. „Wir spürten endlich Freiheit“, schildert Ruml, der zurzeit als „internationaler Gast“ der pfälzischen Landeskirche Kirchengemeinden und Diensten für Vorträge, Gespräche und Gottesdienste zur Verfügung steht.

Vieles auf den Weg gebracht

2003 wählte die Synode der 1918 durch die Vereinigung der reformierten und lutherischen Gemeinden in Böhmen und Mähren gegründeten und heute rund 100.000 Mitglieder zählenden EKBB Joel Ruml zum Synodalsenior (entsprechend dem Amt eines Kirchenpräsidenten). Zwei Amtsperioden, zwölf Jahre, war Ruml als oberster Repräsentant der Böhmischen Brüder viel im Land unterwegs. Er hat die Gemeinden seiner Kirche bereist, Gottesdienste und Bibelstunden gehalten und vieles auf den Weg gebracht, was der EKBB inzwischen zu ökonomischer und ideologischer Selbstständigkeit verholfen hat. Ein drittes Mal habe er nicht zur Wahl antreten wollen, sagt Ruml. Nun habe er Zeit, als Pfarrer und unabhängig von Amt und Würden weiterhin für seine Kirche zu werben. Celý příspěvek